O nás

Jmenuji se Tomáš Lohniský, je mi 43 let. Od dětství bydlím v Odoleně Vodě. Po gymnáziu jsem vystudoval stavební fakultu ČVUT, ke které jsem si ještě následně přidal fakultu architektury. Od roku 2000 jsem pracoval v atelierech FACT, MIMOLIMIT a Di5. Od roku 2014 do roku 2020 jsem byl místostarostou našeho města. Vedle této činnosti provozuji s kolegyní vlastní architektonický atelier. Mám tři děti a vedle rodiny se s oblibou věnuji volné tvorbě v rámci výtvarného sdružení. Mezi mé další koníčky patří cyklistika, volejbal a voda. V Odoleně Vodě se dlouhodobě věnuji veřejnému prostoru a ochraně životního prostředí. Během mého prvního období na radnici se podařilo obnovit Horní náměstí, vybudovat celou řadu chodníků a zrealizovat četné parkové úpravy. Povedlo se převést Malý a Velký háj do speciálního režimu péče a výrazně tím zredukovat kácení. Vrátili jsme vodu z dálnice do Jordánu. V návrhu územního plánu bylo zanesena maximální právně udržitelná redukce zastavitelných ploch.

Jmenuji se Jarmila Ledvinková a v Odoleně Vodě bydlím celý život. Mám dvě malé děti a s rodinou ráda trávím volný čas v našem městě a jeho blízkém okolí. Vystudovala jsem Fakultu dopravní ČVUT Praha, obor Automatizace a informatika. Během studií jsem pracovala pro T-Mobile, O2 a v dalších technologických firmách. Po dokončení inženýrského studia jsem se stala IT konzultantkou v Ernst&Young. Během svého působení v zastupitelstvu jsem se věnovala zejména dopravě, rozvoji města a životnímu prostředí. Zúčastnila jsem se také několika seminářů, jako je Zastupitel v kurzu pořádaný MInisterstvem vnitra, Smart city academy, vše za účelem přinést obyvatelům našeho města nové poznatky. Spolupracovala jsem také na vytvoření Strategického plánu a zadání nové Svazkové školy na území našeho města. Do budoucna bych se chtěla zaměřit na lepší implementaci cílů Strategického plánu, který odráží přání vás, obyvatelů města ohledně jeho budoucnosti. Chtěla bych také zlepšit dostupnost volnočasových aktivit všem dětem a vytvořit důstojné zázemí pro seniory.

Jmenuji se Mojmír Koščo, je mi 50 let. Od roku 1985 žiji v Odoleně Vodě. Profesně se zabývám zemědělstvím a specializuji se na precizní a ekologické zemědělství. Poslední volební období jsem zastupitel, člen kontrolního výboru a člen komise pro životní prostředí. Zabývám se extravilánem města a zdravotnictvím. Město má problémy s hlukem, prašností, vysycháním lesních porostů, nedostatkem vody v potocích, ubýváním volné krajiny. A proto bych rád pokračoval v příštím volebním období. Mezi mé priority patří dobudování protihlukové stěny dálnice D8 (zelený pás), úprava vodních poměrů – zasakovací trativody ze střech obytných domů, zvýšení sečených travních porostů (městské louky), dosadba prvků ekologické stability tak, jak jsou navrženy v územním plánu. Rád bych, aby se město Odolena Voda nestalo centrem výstavby dopravní infrastruktury, průmyslových a komerčních objektů a nezvládnutím bytové výstavby čistou noclehárnou.

Jmenuji se Tomáš Růžička V Odoleně Vodě žiji již patnáctým rokem s manželkou Klárou a třemi syny. Velkou část svého života jsem strávil za hranicemi naší republiky a díky této zkušenosti dokážu přinést nové nápady a pohledy na věc. Profesně jsem elektrotechnik a pracuji již dlouhou řadu let jako projektový manažer bezpečnostních technologií. Ve veřejném životě v našem městě se angažuji od začátku mého působení v Odoleně Vodě, ať už v komisi pro bezpečnost a prevenci, promítání kina na Sokoláku, nebo v Kotelně, či při organizaci kulturních a sportovních akcí pro občany našeho města. Společně s manželkou vedeme již osmým rokem sportovní klub MKM Odolena Voda, který dnes čítá přes 160 členů, sám aktivně soutěžím ve sportovní lukostřelbě a jsem jak certifikovaným trenérem, tak rozhodčím. V příštím volebním období bych se rád intenzivně věnoval problematice sportu a volnočasových aktivit nejen pro děti a dospělé, ale především pro děti předškolního věku a pro seniory. Dalším pro mě velice důležitým tématem bude bezpečnost a prevence kriminality v našem městě, neboť se jedná o mě profesně velice blízké téma a věřím, že mám co v této problematice našemu městu co nabídnout. Chtěl bych se také zasadit o otevřenější způsob komunikace jednak mezi zastupiteli, ale hlavně s občany.

Jmenuji se Tereza Prášilová a již deset let působím na místní základní škole, kde učím na druhém stupni anglický jazyk a výtvarnou výchovu. Nejprve jsem vystudovala uměleckou školu v oboru Umělecké zpracování keramiky a porcelánu a dále jsem pokračovala ve studiu na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity. Po studiích jsem pracovala jako vedoucí v chráněné keramické dílně. S manželem vychováváme dvě děti. Nejvíce si odpočinu tvorbou keramiky a malbou. Volný čas ráda trávím návštěvami různých kulturních akcí a aktivně se podílím na jejich pořádání v našem městě. Jsem členkou volnočasové komise, kde pomáhám s přípravou akcí jako Vodolská kapka, Masopust, Den pro Vodolku a mnohé další. S manželem již několik let organizujeme promítání letního kina a kina v Kotelně. Dále rádi v našem městě pořádáme koncerty, výstavy a jiné kulturní akce, aby místní občané nemuseli za kulturou vyjíždět mimo město.

Jmenuji se Tereza Beranová, vystudovala jsem Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a věnuji se zejména právu nemovitostí. Pocházím z Vodolky. Žila jsem i v jiných městech a v zahraničí, nakonec jsem se však rozhodla s rodinou usadit zde. Záleží mi na prostředí ve kterém žiji, a proto se v místní komunitě aktivně zapojuji. Jsem členkou rodinného centra, pomáhám s organizací místních kulturních akcí a pořádám na Vodolce hospodský kvíz. Ve volných chvílích cvičím jógu, věnuji se rodině, mám ráda dobré jídlo a pěstuji kaktusy. V rámci našeho sdružení se soustředím na téma budování komunit, podpory volnočasového vyžití všech generací a kultury ve městě. Myslím si, že naše město by se mělo zaměřit na dobudování infrastruktury odpovídající počtu jeho obyvatel a určitému všeobecnému standardu, fandím ekologickým způsobům dopravy a udržitelnému rozvoji měst.

Jmenuji se Ladislav Kroček, je mi 73 let a již 10 let jsem důchodce. Vystudoval jsem jadernou fyziku, posledních 12 let pracovního života jsem pracoval jako manažer asociace stavebních firem. V Odoleně Vodě žiji od r.2005. Jsem ženatý, mám dva syny a čtyři vnoučata. Mladší syn žije společně s manželkou a dvěma vnučkama také v Odoleně Vodě. Mou největší zálibou je v posledních létech amatérské divadlo. Hraji v divadelním spolku 4generace. Hodně času věnuji četbě a sledování odborných přednášek na internetu. Rád jezdím na kole (ne elektrickém) a chodím pěšky v okolí Odoleny Vody. Nejraději mám údolí Vltavy mezi Trójou a Kralupy. Již po několik volebních období působím v Komisi stavební a územního plánování našeho města. Chci, aby se v Odolené Vodě lidem dobře žilo. Aby to nebyla jen noclehárna, ale místo poskytující pestrou paletu možností kulturního, sportovního a společenského vyžití. Moje heslo je: „Odolka si zaslouží divadelní sál.“ Pokud se na jakékoliv úrovni najdou politici, kteří se nebudou bát říkat, že plánovaná vysokorychlostní trať ( VRT ) je iracionální a nesmyslná investice, budu je podporovat. Jsem přesvědčen, že VRTka lidem v ČR nic nepřinese, jen jim „vytáhne“ další miliardy z kapes a povede k nevratnému narušení krajiny.

Kombinovat rostliny a vytvářet z nich fungující a estetickou kompozici jsem se naučila na Vyšší odborné škole zahradnické v Mělníce. Hlubší vhled do podstaty věcí obecně jsem si osvojila při studiu na Filosofické faktultě University Karlovy na oboru Dějiny a kultura islámských zemí - Afrikanistika. Filologické zaměření mě zavedlo k dnešímu lektorství angličtiny a svahilštiny. Cestou jsem se porozhlédla v mezinárodních korporacích typu Accenture či Exon Mobil a také navrhla pár rodinných zahrad. Když jsem se před nějakými 20 lety naplavila na Vodolku, kde se už narodily naše 2 děti, kromě místního sídliště na Horním náměstí mě uchvátil Malý a Velký háj, které jsou úžasnou hodnotou jíž je potřeba chránit stejně tak jako step na Zlatkově a Špičáku. Od samého začátku mě však ve veřejné zeleni rozčiloval nesmrtelný řez keřů zlatého deště ve stylu "pražského vajíčka". O tom byl můj první článek z mnoha na stránkách Odolenu. O lepší tvář veřejné zeleně jsem se snažila v Komisi pro životní prostředí našeho města. Vysadili jsme nové stromy, založili květinové záhony, pořádali workskopy pro veřejnost. Budoucnost nám ale ukazuje další výzvy. Jak to udělat, abychom se ve městě neupekli v letním žáru, jak zadržet vodu, aby to, co nám tu roste hromadně neuschlo, kde na okraji města nechat kvést louku, abychom dali životní prostor i myriádám pestřenek, drvodělek, čmeláků a dalších živočichů, jejichž přirozené prostředí moderní zemědělství zlikvidovalo. A je tu výzev více. Podaří se přesvědčit místní zemědělce, aby vysévali podél polí květnaté pásy? Určitě je v našich silách obnovit polní cesty a vysadit stromořadí ovocných stromů, snad i založit komunitní zahradu, kde by se lidé mohli setkávat venku při smysluplném tvoření hojnosti.

Jmenuji se Sylvie Zavadilová a celý život bydlím v Odoleně Vodě. Je mi 36 let. Po ukončení základní školy jsem v roce 2001 nastoupila na střední sociální školu sv.Zdislavy (dnes SOŠ Jana Pavla II.) se zaměřením na péči o seniory, kde jsem v roce 2005 maturovala. V září téhož roku jsem nastoupila do domova pro seniory Hortenzie, který sídlí v nedalekých Bořanovicích. V letech 2008-2015 jsem byla na rodičovské dovolené se syny Martinem a Adamem. V roce 2015 jsem pracovala jako prodavačka v obchodě na Dolním náměstí, od roku 2017 jako teta v mateřské škole na Vodolce. Před rokem jsem se vdala a narodila se nám dcera Karolína. Pro naše město bych si přála nové hřiště pro děti, které tady velmi chybí. Dále se zajímám o rozšíření mateřské školy tak, aby každé dítě, jehož rodič potřebuje do práce, v ní našlo své místo.

Mé jméno je Kateřina Šťastná a celý svůj život žiji na Vodolce, ve které jsem prošla jeslemi, školkou, základní školou, přes školu střední SPŠS až po 15 let práce výkonné asistentky pro vedení společnosti Aero Vodochody AEROSPACE a.s. Po studiu VŠ se zaměřením na řízení lidských zdrojů, mé kroky vedly do Asociace poskytovatelů personálních služeb, kde již šestým rokem pracuji jako tajemnice. Jsem matkou 12 ti letého syna. Myslím, že naše město je dobrým místem pro život nás i našich dětí, dokážeme stále být dobrými sousedy. Umíme si naslouchat, pomoci si, rozvíjet naše město, ale i tak je zde prostor pro další projekty. Ráda bych přispěla k projektům, které se týkají mimoškolních aktivit pro děti, zvelebování městských prostranství, vybavenosti pro občany a pokud možno postupnému omezení rozsáhlé výstavby na úkor zeleně.

Jmenuji se Kristýna Rotková, je mi 38 a v Odolené vodě žiju od roku 2008. Jsem svobodná máma 2 rarachů, které učím respektu k lidem, lásce k přírodě a pokoře. V dnešní době jsou tyto 3 pilíře velmi důležité. Záleží mi na dobrých vztazích mezi lidmi. Chci kolem sebe mít čistou a zdravou přírodu pro mé děti a jednou i pro svá vnoučata. A v neposlední řadě by se nemělo zapomínat ani na pokoru, která by měla být všudypřítomná. Život a příroda není samozřejmost.

Jmenuji se Jan Provazník, je mi 37 let. Od narození bydlím v Odoleně Vodě. Jsem šťastným otcem dvou dětí a manželem. Rád trávím svůj volný čas v našem městě a jeho okolí. Vystudoval jsem strojní průmyslovku a jazykovou školu. Po studiu jsem začal pracovat v nedalekém podniku Aero Vodochody jako programátor strojů a robotiky, kde pracuji dodnes. Ve volném čase se rád věnuji hudbě a sportu. Rád bych přispěl k projektům týkajících se zkrášlení našeho města, vybavenosti, udržení a rozšiřování zeleně.

Při absolvování Matematicko-fyzikální fakulty UK, obor matematické modelování, jsem začal pracovat pro společnost Baader Computer, kde jsem se stal postupně spoluvlastníkem a jednatelem a i dnes jsem ještě jejím externím konzultantem v oboru vývoje informačních systémů, správy, infrastruktury a bezpečnosti. Bezmála desetiletí sleduji vodolskou politiku. Jakožto člena ČSOP a STUŽ, stejně jako dávného tajemníka komise pro životní prostředí Unie svobody či pozdějšího člena odborné energetické sekce při republikovém výboru Strany Zelených (vše jako nestraník) mne životní prostředí zajímá nejen v celostátním, ale i v našem vodolském kontextu. Snažím se i pomáhat při akcích, které pro Vodolku s Odolními děláme - s křovinořezem klučím stepní porosty na Zlatkově, kosím louky, udržuji studánku pod Baronským hřbitovem, atd. Město by mělo směřovat k ideálu obce jako přírodní zahrady, tak jak jej definuje Spolek přírodní zahrada ČR. V kostce jde o to dát městské zeleni ekologickou péči a nechat občany odpočívat na čerstvém vzduchu v rozmanitém prostředí bez používání pesticidů, herbicidů a umělých hnojiv. Nové rostliny pro výsadby vybírat tak, aby vydržely měnící se klima a dobře se jim dařilo, ne podle toho, co se zrovna sehnalo ve výprodeji. Město by nemělo být plné mrtvých žlutohnědnoucích trávníků, stejně tak by na jejich zalévání nemělo plýtvat pitnou vodou. Za důležitou považuji transparentnost Městského úřadu a Rady města. Občané mají mít možnost si na internetu dohledat detailní odůvodnění rozhodnutí Rady. Pro možnost přezkumu rozhodnutí Rady veřejností je to podmínka naprosto zásadní. Podstatné je rovněž zahrnutí co nejvíce kompetentních hlasů do rozhodovacího procesu. Naše město má mít plán pro období zesilující se klimatické krize, zahrnující modernizaci energetických sítí a výstavbu vlastních obnovitelných energetických zdrojů. Město má podporovat obyvatele, aby činili to samé a pomáhat podporou odbornou i infrastrukturní (dobíjecí stanice pro elektromobily). Významným krokem k tomuto cíli by mohlo být založení a investování do městské společnosti, která by pro obec budovala a spravovala její vlastní obnovitelné zdroje a úložiště energie. Perspektivně by se pak město mohlo snažit o převzetí energetických sítí do vlastní správy, což by mělo vést k významnému snížení jak nákladů obce (energii by bylo možno i prodávat), tak i jejích občanů a vedlo by i k mnohem vyšší míře nezávistloti na centrálních sítích, mezinárodních cenách a tím i k odolnosti vůči energetickým krizím, které nás nevyhnutelně v příštích desetiletích čekají.